0.2.1
Nový zákon o účetnictví - nástin nejvýznamnějších změn nejen v zákoně
Ing. Pavla Strakošová
Ministerstvo financí v květnu 2024 zveřejnilo na svých stránkách další pracovní verzi aktualizovaného návrhu nového zákona o účetnictví. S návrhem zákona byly zveřejněny i návrhy věcných řešení jednotlivých prováděcích vyhlášek (dostupné na www.mfcr.cz). Tyto materiály byly uveřejněny v souvislosti s meziresortním připomínkovým řízením k návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o účetnictví, tzv. doprovodného zákona.
V listopadu 2024 byla zveřejněna další pracovní verze aktualizovaného návrhu zákona u účetnictví. V této další verzi došlo k zpřehlednění struktury zákona, byly zapracovány připomínky Legislativní rady vlády, v některých částech návrhu zákona došlo ke zjednodušení textu.
V současné době se předpokládá, že nový zákon o účetnictví a navazující nová účetní legislativa bude účinná nejdříve od 1. ledna 2026. Pro tak zásadní změnu účetní legislativy je zapotřebí dostatečně dlouhá lhůta od schválení k datu účinnosti. Aby se účetní jednotky na změnu mohly řádně připravit, mám za to, že účinnost nové účetní legislativy nenastane dříve než od 1. 1. 2027.
V článku se budeme věnovat vybraným oblastem návrhu zákona i vyhlášky. Nová vyhláška se bude nově vztahovat na podnikatele i na nestátní neziskové účetní jednotky (dále v textu "NÚJ"). Touto úpravou bude zajištěna shodná účetní úprava oblastí, ve kterých stávající úprava není pro NÚJ a podnikatele totožná, s tím, že specifické oblasti NÚJ budou pro NÚJ upraveny samostatně.
Následující text odpovídá současným pracovním verzím návrhu zákona a zveřejněnému věcnému řešení vyhlášky.
Nový zákon o účetnictví klade důraz na účetní výkaznictví, čemuž odpovídá i struktura zákona. Po úvodních ustanoveních, ve kterých je mimo jiné upraven "koncepční rámec", je upravena účetní závěrka.
NahoruÚčetní závěrka
Nově bude účetní jednotka sestavovat účetní závěrka jako řádnou nebo mezitímní, "mimořádná" účetní závěrka zaniká. Řádná účetní závěrka se bude sestavovat ke konci účetního období. Dále se bude rozlišovat účetní závěrka individuální a konsolidovaná.
Mezitímní účetní závěrka bude oproti stávajícímu znění účetních předpisů upravena podrobněji. Účetní jednotka bude mezitímní účetní závěrku sestavovat z důvodů požadavku jiného zákona, dobrovolně, pravidelně, např. kvartálně, nebo nahodile. Nově se bude sestavovat při přeměnách, a to ke dni předcházejícímu rozhodnému dni, jelikož rozhodný den přeměny nebude nově přerušovat účetní období.
Součástí účetní závěrky podnikatelů bude rozvaha, výkaz výsledku hospodaření, výkaz peněžních toků, výkaz změn vlastního kapitálu a příloha. V případě NÚJ bude účetní závěrku tvořit rozvaha, výkaz výsledku hospodaření, výkaz financování NÚJ a přílohu. U NÚJ bude mít rozvaha odlišnou strukturu vlastního kapitálu, resp. vlastního jmění.
Vymezení obsahu přílohy k účetním výkazům bude uvedeno nejen v zákoně, ale i ve vyhlášce.
Ve výkazech bude v příslušném řádku uveden odkaz na odpovídající část přílohy. Ve výkazech se budou vykazovat položky za běžné účetní období a srovnávací informace za bezprostředně předcházející účetní období. V rozvaze se budou vykazovat pouze účetní hodnoty, tzn. u příslušných položek již nebudou vykazovány jejich brutto hodnoty a korekce.
Ve vyhlášce budou stanoveny konkrétní případy, kdy lze položky účetních výkazů vzájemně kompenzovat. Kompenzací se rozumí vykázání prvků ve výkazech účetní závěrky v netto hodnotách. Kompenzovat se budou pouze položky ve výkazech, kompenzace se netýká samotného účtování. Příloha bude obsahovat rozpis prvků účetní závěrky před jejich kompenzací. Vyhláška bude uvádět situace, ve kterých účetní jednotka nebude muset uvádět v příloze položky před jejich kompenzací.
Kompenzovat se budou výnosy a náklady, které primárně nevznikají při realizování předmětu činnosti účetní jednotky. Účetní jednotka, jejíž předmětem činnosti je např. prodej výrobků, zboží nebo služeb, bude kompenzovat ve výsledovce např. náklady a výnosy z prodeje dlouhodobých aktiv, kurzové zisky a ztráty, úrokové výnosy a náklady, manka a přebytky, náklady na škodu a nárok na její refundaci. Dále se budou kompenzovat položky konkrétně uvedené ve vyhlášce, např. dlužná na daň z příjmů a zálohy na její uhrazení.
Návrh zákona nově stanoví postup v případě opakovaného sestavení účetní závěrky, pokud účetní závěrka obsahuje významnou chybu. Půjde o situaci, kdy účetní jednotka zjistí, že neschválená účetní závěrka obsahuje významnou chybu. Dále půjde o situaci, kdy účetní jednotka identifikuje chybu ve své schválené a zveřejněné účetní závěrce. V tomto případě účetní jednotka následně zveřejní oznámení s opravou chyby, které nenahrazuje účetní závěrku.
NahoruInspirace v mezinárodních účetních standardech
Návrh zákona i vyhláška budou obsahovat přímé odkazy na mezinárodní účetní standardy. Půjde např. o definici reálné hodnoty, úpravu leasingu pro střední a velké účetní jednotky nebo o úpravu derivátů. Mezinárodními účetními standardy se inspirovala i úprava funkční měny ve stávajícím znění účetních předpisů, navrhovaná nová úprava nehmotných aktiv ve vyhlášce nebo navrhovaná nová úprava výnosů ve vyhlášce. Navíc návrh zákona nově umožňuje použití účetní metody podle mezinárodních účetních standardů v případech, kdy si účetní jednotka s českými účetními předpisy nevystačí.
NahoruPoužití mezinárodních účetních standardů
Povinně budou podle mezinárodních účetních standardů vykazovat emitenti cenných papírů, banky, pojišťovny a jiné finanční instituce, např. penzijní společnosti a fondy, investiční společnosti a fondy. Dobrovolně také účetní jednotky, jejichž daň z příjmů spravuje Specializovaný finanční úřad, dále účetní jednotky konsolidované podle mezinárodních účetních standardů. Dobrovolně také účetní jednotky, které přešly povinně na mezinárodní účetní standardy a následně jim tato povinnost odpadne. Tyto účetní jednotky se již nebudou muset vracet k vedení účetnictví podle českých účetních předpisů.
NahoruFunkční měna
Režim funkční měny se rozšíří o další měny.
NahoruVedení účetnictví
Nový návrh zákona chápe vedení účetnictví jako systematický proces tvorby účetních informací prostřednictvím účetního systému, do kterého se zaznamenávají dopady jednotlivých transakcí a jiných událostí na finanční situaci a finanční výkonnost prostřednictvím účetního systému, tzn. účtování. Návrh nového zákona nevymezuje účetní knihy. Účetní systém, který bude ve většině případů veden elektronicky v technické formě, zajistí systematické a chronologické třídění účetních zápisů.
NahoruÚčetní metody
Návrh zákona bude nově definovat účetní metodu. Účetní metodou se rozumí pravidla, která stanoví postup vedoucí k zobrazení dopadu transakce nebo jiné události na finanční situaci (v rozvaze), finanční výkonnost (ve výsledovce) nebo jiné vykazované změny finanční situace (ve výkazu peněžních toků a výkazu změn vlastního kapitálu) v účetní závěrce nebo která účetní jednotka za tímto účelem použila. V souvislosti s účetními metodami návrh zákona upravuje použití účetních metod, použití náhradních účetních metod a také následné události.
NahoruLeasingy (nájmy)
Nově navržená úprava vykazování finančního leasingu bude stanovena zvlášť pro skupinu velkých a středních účetních jednotek a zvlášť pro skupinu malých a mikro účetních jednotek.
Úprava vykazování leasingu vychází z definic prvků účetních výkazů s důrazem na ekonomickou podstatu transakcí.
Leasingem se podle navrženého věcného řešení rozumí smlouva, ve které pronajímatel poskytuje nájemci právo užívat aktivum po stanovenou dobu za jednorázovou platbu nebo řadu plateb. Finančním leasingem se pak rozumí situace, kdy při pronájmu přechází všechna podstatná rizika a odměny spojené typicky s vlastnictvím aktiva na nájemce.
Dlouhodobý leasing bude považován za způsob pořízení aktiva. Toto aktivum se bude v rozvaze nájemce vykazovat jako "právo užívání" podobně jako pořízení aktiva koupí. Konkrétní způsob účtování bude vycházet z úpravy leasingu podle mezinárodních účetních standardů, konkrétně podle standardu IFRS 16 Leasingy. Zásadní změnou tak bude účtování u nájemce, který bude při splnění podmínek pro uznání aktiva vykazovat právo užívání ve své rozvaze v příslušné položce hmotných aktiv a toto aktivum bude odpisovat. Zároveň bude nájemce vykazovat dluh, při jehož splácení bude účtovat úroky do finančních nákladů.
První skupina velkých a středních účetních jednotek bude v případě leasingu plně vycházet z mezinárodního účetního standardu IFRS 16 Leasingy. Standard stanoví zásady uznávání, oceňování, vykazování a zveřejňování leasingů. Standard navíc obsahuje aplikační příručku k řadě oblastí, např. pro samotnou identifikaci leasingu. Ve standardu jsou také uvedeny ilustrativní příklady, které účetním jednotkám usnadňují standard správně aplikovat.
Pro druhou skupinu, mikro a malých účetních jednotek, bude pro snížení náročnosti diskontování nepovinné, tj. budou ho moci aplikovat v případě svého dobrovolného rozhodnutí. Předpokládá se, že tyto jednotky budou oceňovat předmět leasingu a vykazovat výši dluhu v celkové výši nediskontovaných plateb vycházejících z uzavřené leasingové smlouvy.
Pro krátkodobé leasingy, tj. leasingy se sjednanou dobou kratší než 12 měsíců, bude možno zachovat stávající stav, kdy se přenechání aktiva k dočasnému užívání účtuje jako služba.
NahoruVybrané novinky v oceňování
Nově se bude oceňování provádět jako prvotní nebo jako následné. Prvotní ocenění se bude provádět k okamžiku, kdy se aktiva nebo dluhy stanou způsobilými k vykázání, a následné potom kdykoli později, povinně však vždy k rozvahovému dni, tzn. k okamžiku, ke kterému se sestavuje individuální účetní závěrka.
Prvotní ocenění představuje určení prvotní hodnoty aktiva nebo dluhu v okamžiku jejich způsobilosti k vykázání. Prvotní ocenění vychází převážně z historické ceny. V podstatě platí, že aktivum nebo dluh se ocení historickou cenou. Historická cena ve většině případů představuje skutečně vynaložené prostředky. Z tohoto pravidla však existují výjimky, kdy se v rámci prvotního ocenění použije např. současná hodnota nebo reálná hodnota.
Pořizovací výdaj nahrazuje stávající termín pořizovací cena a používá se zejména u aktiv a dluhů nabytých úplatně nebo aktiv a dluhů vytvořených vlastní činností. Oproti stávajícímu stavu nebude stanovena samostatná úprava ocenění vlastními náklady, které je v současnosti používáno pro ocenění aktiv vytvořených vlastní činností. Nově bude do pořizovacího výdaje stálého…
