Problematika digitálního účetnictví v legislativě České republiky
Ing. Josef Horák, Ph.D.
V následujícím textu budou specifikovány vybrané, a z pohledu účetní jednotky velmi důležité, legislativní oblasti vyplývající z výše uvedených právních norem, jejichž požadavky musí účetní jednotka během vedení účetnictví a následného uschování veškerých účetních záznamů dodržovat.
Z pohledu hierarchie je účetnictví v České republice upraveno zákonem o účetnictví; dále vyhláškou upravující některá ustanovení zákona o účetnictví a Českými účetními standardy. Účetní jednotka si musí též zpracovat vlastní vnitřní směrnice upravující vedení účetnictví v příslušné účetní jednotce, přičemž ty budou v souladu s aktuálně platnou legislativou.
Zákon o účetnictví uvádí, že účetnictví příslušné účetní jednotky musí být vedeno správně, úplně, průkazně, srozumitelně, přehledně a způsobem, který zaručuje trvalost účetních záznamů. Toto ustanovení je zcela zásadní pro vedení účetnictví jak v papírové podobě, tak i elektronické formě. Z pohledu přechodu z účetnictví vedeného v papírové podobě na digitální formu se jedná o alfu a omegu celého transformačního procesu.
Z pohledu daňových dokladů se k dané problematice vyjadřuje zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Ten specifikuje formu daňového dokladu a zároveň uvádí, že je možné převést daňový doklad z jedné formy dokladu na druhou.
Danou problematikou se dále zabývá i zákon č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, ve znění pozdějších předpisů. Ten v § 18 odst. 1 uvádí, že poplatník musí nejpozději při uskutečnění tržby vystavit účtenku tomu, od koho evidovaná tržba plyne; a dále zaslat datovou zprávou údaje o evidované tržbě správci daně.
Z pohledu účetních záznamů (obecně i veškerých dokumentů) v digitální podobě je důležité, aby tyto dokumenty byly podepsány elektronickým podpisem. Pokud tomu tak není, účetní jednotka musí prokázat v případě jeho zpochybnění, že elektronicky nepodepsaný doklad v digitální formě pochází jednoznačně od subjektu, který jej, dle tvrzení příslušné účetní jednotky, vystavil.
Oblast elektronického podpisu upravuje zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o právní normu, která je v souladu s Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (známé též jako "eIDAS"). Kromě elektronického podpisu jsou v tomto zákoně upravena i kvalifikovaná časová razítka.
Neméně důležitou oblastí, která musí být legislativně řádně podchycena, je i situace, kdy účetní jednotka chce změnit formu dokumentu z papírové podoby na elektronickou či obráceně. Tuto problematiku upravuje, jak již bylo uvedeno v předchozím textu, zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve…
